Dítě v ložnici – ano nebo ne?

Ložnice by měla být soukromým místem dvou lidí. Rodičům v ní však často dělá společnost i jejich potomek, a to někdy dokonce po dlouhá léta. V názoru, zda je to tak správně nebo nikoli, se nedokážou shodnout ani odborníci, ani veřejnost. Má to totiž jak své výhody, tak také minusy.

 

Důležitá blízkost

Být rodičům na blízku potřebuje dítě hlavně v prvním roce života, kdy je pouto mezi nimi nejsilnější. Díky fyzické přítomnosti a blízkosti maminky a tatínka se cítí v bezpečí. Ovšem pozor, s blízkostí to nepřehánějte a rozhodně neusínejte s dítkem ve vaší posteli. Zbytečně byste se tak vystavovali mnoha rizikům, jako je zalehnutí či udušení vašeho potomka. Bohatě bude stačit, když do ložnice nastěhujete malou postýlku. Budete tak mít neustále přehled, co se děje a v případě potřeby můžete kdykoli přispěchat na pomoc – nakojit ho, přebalit, utišit.

 

Čas na přesun

Kdy nastává ten pravý čas na přesun dítka do jeho vlastního pokoje, nelze obecně říci. Je to totiž velice individuální, záleží na konkrétních potřebách a přáních obou stran, které by měly být respektovány. Někteří odborníci tvrdí, že vašeho potomka můžete nechat spát samotného už od šestého měsíce jeho věku, jiní jsou zase naopak toho názoru, že čím déle u vás v ložnici setrvá, tím lépe pro něj. Pravda bude asi někde uprostřed. Zhruba ve třech letech se dítě osamostatňuje a žádá si svůj vlastní prostor. A právě tehdy nastává vhodná doba k tomu, přemístit ho do pokojíčku s jeho vlastní dětskou postelí. Dohlédněte na to, aby měla kvalitní matraci, která je pro zdravý vývoj vašeho potomka nezbytná. Ideální je tvrdší podklad, který poskytne tu správnou oporu jeho páteři. Nezapomeňte mu také pořídit vhodný polštář, roční době odpovídající přikrývku, jemné povlečení a pohodlné pyžamo.

 

Oboustranná spokojenost

Někdy se dítko zuby nehty brání spát jinde než v ložnici. Zjistěte, proč tomu tak je. Nevadí mu třeba chlad v místnosti, neruší ho hluk z ulice, nebojí se tmy nebo má prostě „jen“ strach z toho, že je v pokojíčku samo? Zkuste mu nechat rozsvícenou lampičku, pootevřené dveře nebo zaveďte pravidelné rituály. Třeba mu každý večer čtěte pohádku v jeho posteli. Bude tak cítit vaši blízkost a zároveň spát ve vlastním. V životě však občas mohou nastat stresové situace, které představují zátěž pro vašeho potomka, ať už jde o stěhování nebo o narození sourozence. A právě to jsou chvíle, kdy byste ho neměli nechávat samotného. Vždy se proto držte zdravého selského rozumu a posuďte, co je nejlepší jak pro vaši ratolest, tak pro vás.