Ochlaďte se v přírodě. Výlety na Šumavu k ledovcovým jezerům v okolí Špičáku jsou i plné legend

Až si nebudete chtít každý den balit ručník a tašku na stále přecpané koupaliště plné lidí, zkuste si odskočit a taky se hodně ochladit do české přírody. Třeba na Šumavu, kde si v okolí vrcholu Špičáku pěkně v chládku došlapete k jediným ledovcovým jezerům, které v ČR jsou. Mimo poznání zdejší přírody na naučných stezkách si užijete i trochu tajemna, protože dvě nejznámější  – Černé a Čertovo, k nimž vede „vejšlap“ přímo od rozhledny na vrcholu Špičáku (1202 m plus 26,5 m výška rozhledny, vstupné se tam neplatí) jsou opředená tajemnými pověstmi a legendami.

Ledovcových jezer je celkem osm. Pět jich leží na české straně  – Černé, Čertovo, Laka, Prášilské a Plešné, zbylá tři – Velké a Malé javorské a Roklanské jezero, pak v Německu.  K rozhledně se dostanete lanovkou ze sportovního areálu Ski&Bike Špičák, kde i zdarma zaparkujete. Až se dostatečně vykoukáte třeba i na vzdálené vrcholky Alp nebo směrem k Plzni do údolí Úhlavy, vydáte se letos nově otevřenou „Datlíkovu stezku“ k největšímu ze zdejších  ledovcových  jezer  – Černému.  Cesta kopíruje linii státní hranice bývalého Československa v dobách, kdy nás od tehdejší svobodné Evropy oddělovaly ostnaté dráty. Je o něco delší a taky tu narazíte na kvízy, které už jsou navíc opatřeny QR kódy, takže po nahrání do mobilů či tabletů se dozvíte ještě více podrobnějších informací.  A mimochodem – na všechny děti čeká po návratu do areálu Ski&Bike Špičák po odevzdání vyplněných odpovědí kvízů odměna.

 

Vodní hladina rozlohou více než 18 hektarového, skoro 40 metrů hlubokého a v nadmořské výšce 1008 metrů (je nejníže položené ze všech) ležícího jezera odráží kal z opadaného pylu jehličnatých stromů, který se tu po staletí usazuje, i temnou jezerní stěnu a husté lesy v okolí. To jeho vodě propůjčuje černou barvu a proto se i tak jmenuje.  V letech 1929-30 byla pod hrází postavena první přečerpávací vodní elektrárna v tehdejším Československu (uvidíte jí). V šedesátých letech 20. století si tu pak v etapě budování socialismu nechvalně proslulá Státní bezpečnost zahrála jednu ze svých fingovaných truchloher s údajným nálezem tajných dokumentů „utopených“ zde na konci druhé světové války nacisty.  Budiž jí přičteno lehce k dobru, že akcí Neptun chtěla zabránit promlčení válečných zločinů po uplynutí 20 let od konce války.

Přidáme ještě jednu pověst spojenou se vznikem jména jezera. V knize vydavatelství Starý most – Oči Šumavy/100 let rezervace Černé a Čertovo jezero, autor Václav Vetýška vypráví, že:  Poblíž žil bohatý rytíř, který měl urostlého syna, jehož zálibou byl lov. Jednou narazil na výstavního jelena, ale šípem ho minul. Při pronásledování jelena dohnal až k břehům jezera, kde mu unavenou kořist chtěl uzmout medvěd. Neváhal, medvěda zabil a jelen se v tom okamžiku proměnil v krásnou dívku, dceru zdejší čarodějky. Následné lásce ale nepřál kvůli dlouholetému nepřátelství k čarodějnici král Větrů sídlící na Javoru. Rozpoutal velký vichr, který odvál nešťastný pár do jezera, jehož vlny byly vysoké jako jezerní stěna. Voda se zakalila tak, že ještě mnoho let potom byla tmavá a lidé jezero pojmenovali Černé.  Na závěr tohoto minihororu ještě pro vás máme jeden tip – za další 4 km se odtud dostanete i k nejvyššímu sedmimetrovému vodopádu na Šumavě – Bílé strži.

 

„Po stopách zajíce“ do míst, kde se prý utopil čert.

Jak opět vypráví autoři vydavatelství Starý most v publikaci Tajemství šumavských vod III. s odkazem na pověst Viléma Kudrličky, o krásnou dceru kováře z údolí řeky Ostružné –Terku,  se ucházel pěknej, snědej, černookej a ještě kudrnatej mládenec, prostě chasník k pohledání. Jenže se z něj nakonec vyklubal čert. Terka si ho vzít nechtěla, tak jí pěkně počertovsku sbalil a unesl. Po cestě s Terkou na zádech musel zdolat skalní stěnu, a jak se po ní škrábal vzhůru, rozryl skálu svými drápy tak, že z ní začaly létat kameny a ze spár vytékat voda, která rychle zaplnila kráter pod ní. Terka se probrala z omámení, jeden z větších kamenů přivázala čertovi na ocas a skočila do vody. Čert se hnal za ní, ale kvůli kamennému závaží se utopil, zatímco kovářova dcera doplavala na břeh, brzy se vdala a měla spoustu dětí. Od té doby se jezero jmenuje Čertovo.   Na zhruba čtyřkilometrové trati vás bude doprovázet se svými kvízy špičácký zajíc, takže si při jejich zdolávání i chvíli vydechnete.  Scenérie v cíli stojí za to – přes 10 hektarů rozlehlá vodní plocha v 1030 metrech nad mořem s hloubkou až 37 metrů. Chvíli postůjte a klidně si představujte, jak se rarach řítí do jejích vod nebo jak ledovcové kary po tisíciletí „hloubaly“ tento přírodní relikt.

V souvislosti s oběma zmíněnými jezery nesmíme ještě zapomenout na jednu geografickou reálii. Po hřebenu blízké Jezerní hory (1348 m) prochází hlavní evropské rozvodí (mezi řekami vlévajícími se do Černého, respektive Severního moře). Jezera jsou přitom od sebe vzdušnou čarou vzdálena pouhých 1,5 km. Můžete si tady v trochu pozměněné podobě klidně vyzkoušet Cimrmanovské: „ Jdu k Dunaji, jdu k Labi. No jó…..“, aniž byste museli cestovat s Varelem Frištenským na jeden ze zemských pólů. Těžko se vám ale asi splní, stejně jako hrdinovi Hrabalova díla Obsluhoval jsem anglického krále, abyste někdy na věčnosti spočinuli přímo na hraně rozvodí a vaše „šťávy“ z poloviny odtékaly každou z těch dvou řek do jiného moře…. Aby byla motanice dokonána, tak do Černého moře doteče voda z Čertova jezera (Dunaje) a do Severního moře z jezera Černého (Labe).

Na závěr si skočte dolů do areálu Ski&Bike Špičák, kde u lanovky najdete něco dobrého k jídlu i pití v chatách Hanička nebo Blaženka. A kdybyste už nemohli nebo děti by moc zlobily, svezou vás lanovkou i dolů. V největším sportovním areálu západočeské Šumavy jsou vyhlášené zimní sjezdovky v létě součástí jednoho z nejlepších evropských bikeparků, takže pokud máte chuť si tento relativně nový sport vyzkoušet, půjčí vám speciální kolo na downhill (sjezd na kole), vybavení a předají do rukou zkušeného instruktora. Když ne, půjčí vám též klasické horské kolo nebo elektrokolo. Řadu zajímavých cyklotras od lehkých až po ty nejnáročnější s řadou „horských prémií“ najdete třeba tady:  http://sumava.spicak.cz/cz/sekce/tipy-na-vylety-67/

Děti si mohou hrát na několika hřištích, případně se sklouznout na nafouknutých pneumatikách. Komu by pak nestačila ke sportování a pohybu matka příroda, může se vydovádět v tělocvičně. Ano, i ta tu je, ale to už jsou jen doplňky k popisovaným jezerním zážitkům. Třeba z Prahy po dálnici D5 a pak směr Klatovy/Železná Ruda, Špičák sem dorazíte jen o trochu déle než za dvě hodiny.