Jak vybrat první odrážedlo pro dítě a proč se vyhnout postranním kolečkům
6 mins read

Jak vybrat první odrážedlo pro dítě a proč se vyhnout postranním kolečkům

Chvíle, kdy dítě vymění kočárek za vlastní jednostopé vozidlo, bývá velkým milníkem pro celou rodinu. Dříve bývalo zvykem posadit malého jezdce na těžké šlapací kolo s pomocnými kolečky vzadu, dnes je však tento postup v moderní dětské fyzioterapii považován za překonaný. Hitem i nejefektivnějším tréninkovým nástrojem se stala lehká balanční odrážedla bez pedálů. Umožňují dětem přirozeně pochopit rovnováhu dříve, než se vůbec setkají se šlapáním a řetězem.

I mezi odrážedly na trhu jsou však propastné rozdíly, které mohou dítěti radost z pohybu buď otevřít, nebo ji na dlouhé měsíce zcela znechutit.

Proč jsou balanční odrážedla lepší než šlapací kolo s kolečky

Postranní kolečka sice udrží kolo ve vzpřímené poloze, ale učí mozek přesně opačným reflexům, než jaké jsou při jízdě na kole potřeba.

Dítě na kolečku s oporami se v zatáčce instinktivně naklání na opačnou stranu, než zatáčí, protože se opírá o vnější podpěru. Zvykne si na falešný pocit stability. Jakmile pak rodiče kolečka odmontují, dítě padá, protože nemá vybudovaný reflex držení rovnováhy trupem.

Na dvoukolovém balančním odrážedle se dítě odráží nohama od země a postupně zvedá nohy do vzduchu.

Mozek i vestibulární aparát se zcela přirozeně a bezpečně učí vyrovnávat náklony jemnými pohyby řídítek a přenášením těžiště. Děti, které od dvou let jezdí na lehkém odrážedle, obvykle kolem třetího až čtvrtého roku přesednou na klasické šlapací kolo během jediného odpoledne – stačí jim pochopit pouze točení pedály, protože rovnováhu už mají v malíčku.

Hmotnost je nejdůležitější parametr při nákupu

Zatímco dospělý člověk vážící sedmdesát kilogramů jezdí na kole o hmotnosti kolem dvanácti kilo, dvouleté dítě vážící dvanáct kilogramů často dostane ocelové odrážedlo těžké pět až šest kilo.

V poměru k vlastní tělesné váze tak ovládá stroj, který tvoří téměř polovinu jeho hmotnosti.

Těžké odrážedlo se špatně rozjíždí, v zatáčkách táhne dítě k zemi a při pádu může způsobit nepříjemné pohmožděniny. Navíc každý rodič dobře ví, že část procházky nakonec nese odrážedlo v ruce dospělý. Hledejte proto modely s hliníkovým rámem nebo z moderních lehkých kompozitů, jejichž celková hmotnost nepřesahuje tři až tři a půl kilogramu. Každých půl kila dolů je při ovládání obrovsky znát.

Správná výška sedla rozhoduje o bezpečí

Koupit odrážedlo „do zásoby, aby vydrželo tři roky“, je zásadní chyba.

Klíčovým rozměrem není věk dítěte ani průměr kol, ale vnitřní délka nohy od rozkroku k zemi v botách.

Dítě musí sedět na sedle tak, aby mělo obě chodidla celou plochou pevně opřená o zem a kolena zůstávala mírně pokrčená. Pouze tak se dokáže plnou silou odrazit a hlavně spolehlivě a bezpečně zabrzdit nohama. Pokud dosáhne na zem jen špičkami, ztrácí stabilitu, panikaří a hrozí nebezpečný pád přes řídítka.

Sedlo i řídítka by měly nabízet dostatečný rozsah výškového nastavení na rychloupínák nebo imbusový šroub, aby stroj rostl spolu s dítětem.

Nafukovací pneumatiky versus pěnová kola

Při výběru narazíte na dvě varianty obutí: lehká plná pěnová kola z materiálu EVA a klasické nafukovací pláště s duší.

Pěnová kola jsou levnější, velmi lehká a nelze je propíchnout trnem ani střepem. Hodí se však spíše na hladký asfalt, dlažbu v parku nebo jízdu v interiéru. V terénu drncají, na mokrém trávníku či prachu snadno podkluzují a netlumí žádné rázy do páteře.

Nafukovací kola sice přidají několik set gramů na váze a hrozí u nich defekt, ale nabízejí nesrovnatelně vyšší komfort a bezpečnost.

Guma má vynikající přilnavost i v zatáčkách a na lesních cestách. Úpravou tlaku v pneumatikách navíc můžete snadno regulovat měkkost jízdy – mírně podhuštěné pláště skvěle vyžehlí nerovnosti, kořeny i kočičí hlavy.

Ruční brzda: ano, nebo ne?

Pro nejmenší děti kolem dvou let je ruční brzda na řídítkách zbytečností. Malé dítě v krizové situaci nemá dostatečnou sílu ani koordinaci v prstech, aby páčku stisklo, a instinktivně brzdí podrážkami bot.

U starších dětí od tří let výše už má zadní ruční brzda velký smysl.

Páčka však musí být speciálně navržena pro dětskou ruku – s krátkým chodem a měkkým stiskem, aby ji dítě bez námahy dosáhlo dvěma prsty. Zvykne si tak na brzdění rukou dříve, než sedne na velké šlapací kolo, kde už nohy slouží výhradně k pohonu.