Moderní kanceláře ve stylu loft office design

Dali jsme se dohromady ještě na vysoké škole – čtyři chlapci se sny a kupou mladické drzosti. Po skončení školy nás to sice na nějaký čas rozfoukalo po světě, ale zkušenosti a ostré zahraniční větry za to rozhodně stály. Po návratu jsme společně vytvořili ambiciózní reklamní studio, které se v současnosti věnuje zejména fotografii, typografii a grafice. Začátky skutečně nebyly vůbec jednoduché, ale bráníme se použít slovo “těžké,” neboť nic co začíná, nebývá jednoduché a lehké, tím spíše, pokud do toho jdete se zápalem po hlavě a naplno.

Pochopitelně, že to trvalo nějaký čas, než jsme se jako firma dostatečně etablovali a našli své místo v „přeplněné cirkusové manéži.“ Stačilo několik let, a my jsme poznali nejrůznější krotitele, klauny, kouzelníky i ředitele. Naštěstí nás ani jednou naplno nevypískali, ba ani nechtěli vrátit vstupné. Některé nevydařené figury a špatně vypočítané kroky patřily k učení a my jsme získávali zkušenosti. Ten pocit zvládat práci na úrovni a nabízet klientům jen to nejlepší – tak tento pocit jsme si v žádném případě nechtěli nechat vzít. Bohužel, z nás čtyř, kteří jsme začínali, jsme po čase zůstali tři, neboť láska vždy disponuje silnými pouty a mocnými kouzly. Našeho kamaráda si odvedla přes oceán – celá v bílém a velice zamilovaná.

Nedalo se tedy nic dělat, museli jsme fungovat dál a přitom všem se nám dařilo. V jednom okamžiku před námi vyvstala otázka, zda-li jsou ty naše počáteční startovací prostory ještě stále dostatečně prostorné, reprezentativní a vyhovující. Je pravdou, že jsme přijali dva nové spolupracovníky, ale v tom ten základní problém nebyl. Tím, jak jsme se postupem let firemně rozrůstali, bylo cítit, že toužíme mít kolem sebe něco jiného – než pouze pronajaté, byť normálně upravené a celkem tvořivě zařízené místnosti z let předrevolučních. Stále častěji a hmatatelněji jsme se zamýšleli nad zásadní, i když nelehkou, změnou.

Upřímnost za upřímnost, všechno se v jistém slova smyslu začalo zhoršovat včetně našeho profesního zaměření a vytyčených uměleckých cílů. Žádný z nás nechtěl pouze jen nějakou prostou výměnu starých stěn za stěny nové, nebo obsazení instantních prostorů top-moderních kanceláří ve středu města, kde se nám den co den bude vtírat ten zásadní rozpor mezi formou a obsahem. Proto jsme chtěli a také hledali mnohem více. A tak jedinou podmínkou, kterou jsme si stanovili bylo vědomí, že si nás nové místo musí získat na první pohled.

Po určitém čase, který jsme věnovali tipování možností, nám na stole zůstaly dvě zásadní volby. Starší, i když zánovní rodinný dům, který nám bude po odkoupení celý k dispozici, nebo jedno velké poschodí v bývalé továrně, jejíž budovy dostaly v našem městě druhou šanci. Rozdíl byl snad jen v tom, že areál továrny obývají i další firmy a my bychom tak získali několik sousedů navíc.

Házet si korunou jsme ovšem nechtěli, neboť rozdíly – výhody a nevýhody každé z možností jsme velmi důvěrně poznali. Nakonec, vždyť jsme prošli i kus světa, takže jsme viděli na vlastní oči v jakých různých podmínkách se dělá reklama. Naštěstí nikdy to nebylo jen o stěnách či jejich adrese. Nejlépe to vystihl jeden z nás, když jen tak skrze zuby a bez většího zájmu  procedil při jednom nočním nasazení k tomuto tématu: „Mně je to jedno, hlavně, že budeme mít zvonek u dveří, psa a předzahrádku…“ Bylo rozhodnuto – jdeme do továrny.

Poschodí, které jsme si v postupně proměňující se továrně koupili, byl zásah do černého. Množství velkých oken, hodně místa, samý beton, holé stěny a různé rourky, roury, potrubí. Tehdy jsme byli jako rozzářené děti před vánočním stromečkem, které si rozbalily své první maxi lego, a vůbec jsme netušili, kde a jak s tím vším začít. Pardon, abychom si dobře rozuměli – loft office jsme všichni tři zažili na vlastní kůži, kromě zážitků jsme si i nejeden měsíc tvrdě odpracovali. Co bude na jeho celkovou proměnu potřebné, to leželo před námi jako kupa pestrobarevných malých kostek, proto jsme si raději sedli k láhvi vína a začali společně každý sám za sebe prověřovat, co vlastně o loft office všechno víme a co z toho dokážeme využít.

Základní, tak říkajíc „basic loft“ podmínky náš nový prostor nadmíru splňoval. Byl velký, krásně otevřený a bez příček. Vyznačoval se také množstvím použitého betonu, skla a kovu. Industriální duch měl ten prostor prostě v genech. Zkrátka, byl za ním výjimečný příběh, který očividně toužil po dalším pokračování – s novými aktéry v celkově pozměněném a více polidštěném prostředí.

Pro upřesnění, průmyslový styl – loft styl – vznikl v Americe, v továrních čtvrtích New Yorku a to v polovině 20. století. V té době „vyletěly“ ceny pozemků do šílených výšek a drtivá většina starých továren, které tam v té době fungovaly, musely odejít na okraj či mimo město. Původní tovární prostory se začaly za nízké ceny rozprodávat a postupně se tak měnily na apartmány, byty nebo kanceláře.

Vše, co bylo do té doby vlastní továrnám, bylo povýšené na přednosti nového stylu – beton, dřevo, kov, cihly, zabudované inženýrské sítě a rozvody energií, minimum dekorací, masivní okna a vysoké stropy. Tyto výrobní akciové zóny v sobě skrývaly ohromný potenciál, ale nesly v sobě i nemalá rizika. Úspěšnou a kvalitní přeměnu zvládali jen skuteční a opravdu odborně zdatní profesionálové, kteří věděli jak se vyvarovat chyb a zejména nesprávných interpretací při čtení daného prostoru. Není to nic jednoduchého.

Při volbě barev pro tyto účely se obyčejně doporučuje pouze jedna barva, ale s množstvím odstínů. Nejčastěji se jedná o šedou, modro-šedou, černou nebo bílou. A dále – vymyslet dobré a funkční osvětlení je velkým oříškem. Přes den bývá takový interiér plný světla díky velkým oknům, ale tmavší továrně laděné barvy stěn pořádně komplikují kvalitu osvětlení již při prvním zešeření, natož když se setmí. Takový prostor večer snadno získá nepříjemný až děsivý nádech. Řešením většinou bývají velká industriální osvětlení nebo dokonce reflektory, bodová světla a náležité podsvícení stěn i podlah.

Pokud se jedná o využití materiálů, skuteční znalci zde doporučují využití nových moderních materiálů, kterými budeme úspěšně imitovat ty staré a nefunkční – například kovový povrch se stopami rzi, starožitné, lety unavené dřevo, pobité cihly zdí, hrubý a drsný beton. A co nábytek? V každém případě se hodí pohodlná moderní čalouněná sedací souprava, masivní komody nebo široký stůl. Ze zásady platí, že méně bývá více a originální nápad se velmi cení. Někdy v takovém prostoru postačí pouze několik dobře umístěných kusů.

Dekorace mají při dobře zvládnutém loft stylu svoje limity. Vždy by mělo jít o minimalistické, jednoduché a přirozené předměty. Například řešení oken, nedoporučuje se používat závěsy, pouze ve výjimečných případech a to velmi pečlivě vybrané. Mnohem lepší je, ponechat okna volná nebo s nainstalovanými kovovými žaluziemi či s roletami. V prostoru se také dobře vyjímají nadrozměrné sochy, velkoplošné obrazy, fotografie či plakáty nebo různé reklamní vintage, tabule a graffiti. Nejlepším krokem vždy bude holá cihlová nebo betonová stěna, popřípadě vlastní tvořivý nápad se štětcem či sprejem v ruce.

Když jsme s těmito a podobnými úvahami týkající se loft stylu skončili, bylo téměř ráno.  Bylo nám jasné, že jsme pro naši firmu zvolili velký kvalitní prostor, jednoduché a minimální dekorace, málo nábytku a speciální druhy materiálů. Až dosud tedy nebylo co řešit.

Je pochopitelné, že kontakty jsme měli, a navíc mnoho věcí jsme byli schopni zvládnout sami, ale tou hlavní překážkou byl a stále zůstává čas. Dosud jsme stále ještě pracovali na naší původní adrese a magicky jasná a optimistická představa byla taková, že se jen za jedno odpoledne přestěhujeme a vše prostě poběží dále. Klíčem k tomuto zdánlivě prostému řešení měl být někdo, kdo zvládne takovou přeměnu navrhnout, uskutečnit a doladit, aniž by to pro nás znamenalo ztrátu času a pracovních prostojů. Žijeme totiž v byznysu, kde se nic neodpouští a již vzpomínaná cirkusová aréna tohoto pestrého představení vždy nedočkavě očekává nové tváře a stále lepší výsledky. Museli jsme proto nalézt někoho, kdo nás v tom nenechá samotné a udělá pro nás špičkovou práci.

Při ohlédnutí zpět – bylo vlastně velkým štěstím, že jsme získali kontakt na paní Lipkovou z firmy ORIGINE INTERIER DESIGN, návrhy kanceláře Praha, realizace, návrhy interiérů. První pracovní schůzku jsme si domluvili přímo v továrně – na našem vlastním poschodí. Postupně jsme prošli každý kout a paní designérka nám plně schválila naše rozhodnutí, vytvořit interiér firmy v loft office stylu. Souhlasila s podmínkami, východisky i s přibližným termínem. Již při prvním “oťukávání” padaly různé, zhruba se rýsující nápady, návrhy a řešení. Pochopili jsme, že si budeme dobře rozumět a že můžeme očekávat skvělý výsledek projektu.

Základ našeho office stylu vytvořila podlaha. Vybrali jsme šedo-bílý odstín s lesklým povrchem. Nejednalo se o náhodu, neboť lesklý a přitom dobře odolný a pevný materiál velmi dobře odráží světlo. Proto bylo možné ladit celý interiér do tmavších odstínů. Šedá se stala nosnou barvou a svým vzhledem velice dobře navazovala na povrch ušlechtilého betonu.

Pohled na strop nyní prozrazuje, že se jasně zvýraznily masivní betonové panely a jejich vzhled dotváří nově vytvořená vzduchotechnika – vedená stropem po celé délce interiéru. Díky použitému stříbřitému materiálu, který všechny linie klimatizace obepíná, se odráží od trubek značné množství světla, což výrazně napomáhá dalšímu osvětlení místnosti. Samozřejmě, že spoléhat se pouze na denní světlo, které vstupuje dovnitř okny, nebo na světlo, které se odráží díky reflexním vlastnostem materiálů, by nebylo dost dobře možné – při naší práci již vůbec ne.

Náš interiér se tak dočkal minimalistických, ale výkonných stropních svítidel, které mají podobu bodových válcových světel v šedém provedení a v konečném výsledku připomínají tovární lampy, které kdysi dávno visely nejen nad hlavami zpocených dělníků, ale i nad revolverovými hlavami jejich soustruhů. Kromě těchto světelných „center,“ využila paní Lipková i stropní světla zapouzdřená do stříbrných krytů, které jsou filigránsky zavěšeny nad každým pracovním stolem. Celý prostor ještě navíc doplňují lampy se širokými sněhově bílými stínidly, které stojí na trojitých tenkých nožkách z kovu. Jejich svobodná a nečekaná přítomnost tomuto prostoru náhle propůjčuje ležérní eleganci, přičemž jejich měkké světlo zútulňuje okolní prostor a dodává pohodový a nenucený rozměr.

Poměrně dlouho jsme řešili nelehkou otázku pracovních stolů a židlí. Není žádného sporu o tom, že stůl a židle jsou jedním ze základních prvků místnosti, tím spíše pokud se jedná o kancelář či pracovnu. Jsme přesvědčeni, že tvořivé rozhovory s paní Lipkovou nás přivedli ke skvělému řešení, které zvýrazňuje charakter a momentální status naší firmy.

Dohodli jsme se, že stoly budou z dřevěného masivu tmavohnědé barvy se světlým melírem. Moderní židle jsou kovové s chromovanou pružnou podnoží a jsou čalouněné černou koženkou. Oba tyto prvky dokonale zapadly do nově vymodelovaného prostředí a dělali nám skutečně radost od první chvíle, kdy jsme se usadili na svých místech.

Nedá se pochopitelně opomenout a nevěnovat se jednoznačné dominantě celého interiéru a hlavnímu designovému prvku v prostoru naší firmy. Jedná se o rozlehlou, svým vzhledem agresivní konstrukci kovových trubek propojenou s masivním a již dávno umlčeným strojem. Tato prapodivná skulptura, či spíše pamětihodnost industriálního světa – kdysi dávno zrušené továrny, nás okouzlila již při první návštěvě. Vnitřně jsme si všichni přáli, že ji musíme jednoznačně zachovat, ale ne jako něco, co již minulo, ale něco budoucího. Je třeba zároveň na tomto místě poznamenat, že takové moderní „loft skulptury“ byly dvě – každá v nově vzniklé místnosti. Společně s paní designérkou, která jimi byla snad ještě více nadšená než-li my, nám tak nezbývala jiná možnost, než vymyslet co s nimi udělat, aby vytvořily jakési gravitační jádro loft office a přispěly tak k jeho novému charakteru.

Mluvit o technické úpravě, rekonstrukci a vylepšení obou „technických soch“ je zřejmě zbytečné. Proto se patří poznamenat, že jedna byla natřena šedou a druhá teplou žlutou barvou, přičemž obě skutečně vytvořily skvělé gravitační jádro prostoru. Jejich původní síla a příběh, které z těchto technických veteránů vyzařují, tak tvoří přímý protiklad k umělecké práci, které se naše společnost věnuje. Například to fantastické napětí, které mezi chladnou kovovou konstrukcí a prezentovanou sérií fotografií panuje, nám v jednom případě pomohlo získat nového klienta. Stačilo jej pouze jemně a diplomaticky upozornit na tento skrytý a podvědomě vnímaný vztah.

Není to tak dávno, co nás na naší nové adrese navštívil náš dávný přítel a kolega ze Spojených států. Když jsme jej přivezli z letiště a vcházeli do areálu stále ještě přebudovávané továrny, podotýkám, že se netvářil vůbec nadšeně. Připisoval to nemilým následkům posunu času, které jsou pro každého vždy velmi nepříjemné. Byl již podzim, navečer a proto jsme při vstupu do firmy rozsvítili světla. Při pohledu na jeho výraz ve tváři nám bylo zcela jasné, že jsme plně zabodovali a interiér se mu jednoznačně líbí. Muži si občas nemusí vůbec nic říct nebo, jak později poznamenal kolega, který je známý svoji zálibou v černém a specifickém humoru – ostudu jsme si před ním určitě neudělali!