Rozvedla jsem se a teď řeším problém s doplacením hypotéky, píše Kamila z Třince 

0

Získat hypotéku není v dnešní době nic snadného – mnoho lidí je vzhledem k nízké bonitě prakticky bez jakékoli šance a nezbývá jim než bydlet např. v nájmu, podnájmu nebo třeba u rodičů. Dnes vám přinášíme příběh paní Kamily ze severní Moravy, která sice měla to štěstí a spolu s manželem hypoteční úvěr získala, po několika letech se ale rozvedli a nastaly problémy s doplacením hypotéky. 

Ráda bych se s vámi podělila o svůj příběh, který je bohužel velmi smutný, ale i takové věci se občas dějí. Se svým manželem jsme se seznámili už na střední škole a pár let po jejím ukončení jsme se vzali. Nejdříve jsme bydleli u rodičů, ale nebylo to úplně ono – chybělo nám soukromí, lokalita také nebyla zrovna ideální a hlavně – chtěli jsme konečně bydlet ve vlastním. Sen se nám sice splnil, ale happyendem to nakonec neskončilo.

Už dříve jsme měli nějaké půjčky, hypotéky jsme se proto nebáli

Hypotéka je vážná věc a jde o velký závazek. My jsme se jí ale nijak nebáli, možná i proto, že už jsme měli zkušenosti s několika různými úvěry – v minulosti jsme si jednou půjčili peníze od banky a hned několikrát jsme využili rychlé mikropůjčky. Vždy byly naše zkušenosti dobré a půjčky jsme splatili naprosto bez problémů, a tak jsme šli do hypotéky zcela bez obav – věděli jsme totiž, že naše bonita je více než dobrá.

Pro výběr hypotéky jsme použili srovnávač, hodně nám pomohl 

Trochu oříškem pro nás byl samotný výběr toho správného hypotečního úvěru. Přece jenom – jde už o dost velké peníze, a tak jsme se nechtěli nijak unáhlit a zvolit zbytečně drahou a nevýhodnou hypotéku. Napadlo nás proto vyzkoušet srovnávače půjček, na kterých se objevují i hypotéky.

Vyřizování hypotéky není zas taková banalita jako třeba u SMS půjčky – u hypotéky musíte doložit mnohem více osobních dokladů a hlavně různých dokumentů o příjmech apod. Podmínky jsou velmi přísné a banky si v dnešní době dávají hodně velký pozor, aby půjčovaly pouze skutečně bonitním klientům. V našem případě to ale žádný velký problém nebyl – s manželem jsme oba měli velmi slušné, nadstandardní příjmy, byli jsme bezdětní a neměli jsme žádné dluhy. Proto jsme tak trochu očekávali, že by u nás schválení hypotéky nemělo být problémem a taky že ano – byla nám poměrně rychle schválena a my jsme si tak mohli konečně koupit náš vysněný dům.

Zpočátku bylo vše super, spláceli jsme bez problémů, žádné komplikace 

Po nastěhování do našeho vytouženého domu jsme byli šťastní a žilo se nám mnohem lépe než předtím u rodičů – měli jsme svoje soukromí, více prostoru a mohli jsme si dům přizpůsobit přesně podle našich preferencí. Splácení bylo naprosto bezproblémové – já i manžel jsme měli skvělou a dobře placenou práci, a tak vše vypadalo přímo pohádkově. I návštěvy byly z našeho nového bydlení nadšené a oceňovaly, jak jsme si náš nový společný domov krásně a elegantně zařídili.

Později ale přišly první hádky a přišla jsem na manželovu nevěru 

Nic ale netrvá věčně a i v našem vztahu se objevily první komplikace. Začali jsme se hádat – zpočátku kvůli úplným hloupostem, později pak i kvůli vážnějším věcem (např. rodinné návštěvy apod.). Nejhorší ale bylo, když jsem přišla na to, že je mi manžel nevěrný se svou mladičkou sekretářkou. Byl to pro mě šok, ze kterého jsem se dlouho nemohla vzpamatovat.

Nejdříve jsem mu odpustila, jenže situace se opakovala a rozhodli jsme se pro rozvod

Nějakou dobu mi to sice trvalo, ale nakonec jsem svému muži odpustila – uvěřila jsem mu, že to byl z jeho strany jen úlet a že už se nic podobného nikdy opakovat nebude. Bohužel jsem ale byla až příliš naivní – žádný nevinný úlet to nebyl a ukázalo se, že manžel se svojí milenkou udržuje poměr už dva roky. To už jsem pochopitelně nepřekousla a rozhodla se okamžitě podat žádost o rozvod. Manžel s tím souhlasil.

Samotné rozvodové řízení proběhlo bez problémů, ty nastaly až potom 

Rozvod jako takový proběhl bez komplikací a hladce, problémy ale nastaly až potom. V poměrně vypjaté atmosféře před rozvodem jsme totiž tak trochu zapomněli řešit majetkové otázky a jednou z nich bylo právě splácení hypotéky. Já jsem byla rozhodnutá vrátit se k rodičům a dům nechat manželovi, s čímž on souhlasil, shodnout jsme se už ale nemohli na penězích.

Nemůžeme se domluvit na splácení hypotéky, jsem z toho už úplně na dně

Mým úmyslem bylo nechat dům bývalému manželovi s tím, že by se nechala sepsat žádost o vyvázání spoludlužníka a hypotéku by tím pádem splácel pouze on. To mi přišlo jako spravedlivé a férové řešení celé situace, jenže můj bývalý muž to viděl jinak. O tom, že by hypotéku nadále splácel jen on sám, nechtěl ani slyšet a požadoval, abychom ji spláceli stále oba. Navrhla jsem i možnost prodeje nemovitosti, ale ani s tím nesouhlasil. Přiznám se, že jsem z toho naprosto na dně – s rodiči vycházíme perfektně, v práci se mi daří, ale nedořešená hypotéka mne stále nesmírně trápí.

Snažím se s bývalým manželem domluvit, ale není s ním kloudná řeč

S mým exmanželem se v současné době není možné nijak domluvit. Už jsem to začala řešit dokonce i přes svého právníka, ale zatím to k žádnému zdárnému cíli nevedlo. Nejde o žádné malé peníze, takže to rozhodně nechci a nenechám jen tak. Pořád ale ještě doufám, že se spolu dokážeme rozumně domluvit a nebude nutné celý problém hnát až před soud (i když můj advokát už mi opatrně naznačuje, že k tomu asi nakonec bohužel dojde).

V krajním případě jsem ochotná zajít až k soudu – doufám ale, že to nebude nutné

Pokud by ale veškeré snahy selhaly a nebyli bychom se s bývalým manželem schopni nijak dohodnout, jsem připravená podat návrh k soudu. Je mi samozřejmě jasné, že budu muset uhradit stanovené poplatky a že výsledek nemusí být takový, jaký bych si přála, ale zatím vše nasvědčuje tomu, že mi asi jiná možnost nezůstane. Hodně mě to mrzí, protože manžel takový v minulosti nikdy nebyl – vždy jsme se na všem v pohodě dohodli a dnes je z něj úplně jiný člověk.

Sjednání hypotéky nelituji, zklamal mě pouze bývalý manžel  

Ani s odstupem času nelituji toho, že jsem se před lety rozhodla pro sjednání hypotečního úvěru. Nemohla jsem tehdy tušit, jak to celé dopadne a že se můj ex zachová tak, jak se zachoval. Dnes už bych každopádně byla opatrnější, a to ve více ohledech. Například bych si daleko více ohlídala, jak bude vypadat smlouva na společné jmění manželů. Tu jsem tehdy bohužel moc neřešila a krutě se mi to vymstilo. Na druhou stranu, jak se říká – všechno zlé je k něčemu dobré. Celá situace pro mě znamená obrovské ponaučení do budoucna. Dříve jsem totiž byla – co se týče peněz – hodně bezstarostná, dnes už si vše důkladně promýšlím.