Zajímavosti o kávě aneb fakta, která vás překvapí

Káva funguje pro mnoho z nás jako naprosto nepostradatelný životabudič, bez kterého si neumíme představit svůj den. Povzbuzující účinky, podmanivá chuť a vůně však nejsou to jediné, čím se tento lahodný nápoj může pyšnit. Pestrá a zajímavá je i jeho historie.

Pro obyčejné smrtelníky i slavné osobnosti

Slabost pro kávu nemáme jen my, obyčejné smrtelníci, ale odolat jí nedovedly ani mnohé slavné osobnosti. Dopustit na ni nedali třeba skladatelé Johann Sebastian Bach nebo Ludwig van Beethoven, který si zrnkovou kávu do svého šálku dokonce přesně odpočítával. V pití nijak pozadu nezůstali ani věhlasní politici, třeba američtí prezidenti Jimmy Carter nebo Theodor Roosevelt, který v některých dnech údajně vypil přes tři litry černé kávy. Padesát šálků denně si navzdory hrozbám lékařů dopřával i spisovatel Honore de Balzac či filozof Voltaire, který se dožil úctyhodných 83 let.

Jiný kraj, jiné chutě

Jak se říká, jiný kraj, jiný mrav. A beze zbytku to platí i v případě kávy. Zatímco u nás si ji nejčastěji dopřáváme s mlékem nebo s cukrem, v Turecku ji sypou skořicí a v Maroku muškátovým oříškem, sezamovými semínky nebo černým pepřem. V Thajsku do ní přidávají kondenzované mléko, ve Vietnamu pak trochu netradičně ještě i vaječný žloutek a ve Finsku dokonce sýr. Máte-li chuť na něco ostřejšího, pak se nechte inspirovat v Irsku, kde se tento voňavý nápoj kombinuje s pravou irskou whisky. Liší se i nádoby, v nichž se káva připravuje. U nás je stále nejrozšířenější klasický kávovar, v Turecku nedají dopustit na džezvu, ve Francii na french press. V Itálii pak mají svoji speciální konvičku, tzv. moka kávovar, který tvoří naprosto nedílnou součást každé tamní domácnosti.

Kávové zákazy

Dnes nám to může připadat trochu neuvěřitelné, ale věřte, že i káva si během své historie prošla několika nelehkými obdobími. Její pití bylo zakázáno a tvrdě trestáno, dokonce i bičováním. Často z ní měli strach vládnoucí představitelé, podle kterých stimulovala radikální myšlení. Kavárny totiž byly takovou líhní inteligence. Náboženské autority zase vnímaly kávu jako nápoj ďábla. Nakonec ji ale papež Klement VIII., který její lahodné chuti podlehl, pokřtil a požehnal tak jejímu „dobyvatelskému“ tažení Evropou. A tak si na ní dnes zcela beztrestně může pochutnat každý z nás.